Víťa je programátor, který se táborům věnuje už víc než deset let. Podílí se na jejich přípravě a chodu a občas přijde s vlastní hrou nebo nápadem, který má ambici být trochu větší než běžná táborová aktivita.

Jako dítě na tábory jezdil nerad – často se tam nudil. Právě to ho dnes motivuje k tomu, aby tábory, na kterých se podílí, byly živé, smysluplné a dobře fungující. Nejde mu jen o zábavu, ale o zážitek, který děti něco naučí a zanechá stopu i po návratu domů.

Táborové příběhy občas nejsou úplně bez rizika. Při jednom egyptském táboře například ztvárnil mumii faraona – omotaný toaletním papírem ležel v sarkofágu zahrabaný pod hlínou a čekal na příchod dětí, které jej měly vykopat. Ty se ale zdržely a vzduch v sarkofágu začal docházet. Všechno nakonec dobře dopadlo, faraon byl probuzen živý a zdravý. Dodnes Víťa s úsměvem tvrdí, že podobně kritický stav zažívá pokaždé, když vynechá ranní kávu.